Tak můj vztah s Kubou odešel do věčných lovišť. Věřím tomu, že to bylo nevyhnutelný...Můj problém s jídlem se nezlepšoval, z jeho strany jsem necítila vůbec žádnou snahu pomoc mi, i když ji sliboval a sliboval... Ten pocit méněcennosti, který ve mě během našeho vztahu vybudoval mě ovládá celou. Zato on dost zpychl, můžu za to já, se svým věčným ujišťováním ho v tom, jak je milovaný, krásný, talentovaný, vtipný a tak. Už to nebyl vztah, ale spíš jen kamarádství přes postel, a ani to vlastně ně, protože jsem ho zjevně už ani nepřitahovala. V každém vztahu je někdo, kdo je zamilovaný méně, a ten je na koni. Tady jsem to nebyla já. Milovala jsem a miluji ho stále, jak nejvíc dovedu, ale láska neumí být omluvou pro všechno a můj cit není slepý. Nechci být tím psem, do kterého se kope a on se pořád vrací. Kubovi to asi přišlo normální, zachází tak jeho bratr se svou holkou, zachází se tak s jeho mámou (nad jejímž dopisem jsem dlouho plakala a bolelo to). Byla jsem hloupá když jsem si tolik slibovala od vztahu s klukem, který ještě nic nezažil. Ještě nevěděl, co chce, koho hledá, co od vztahu čeká a co do něj musí sám dávat. Je to přirozené, že člověk se zamiluje, zklame, poučí a třeba zase zamiluje, tak tohle doufám čeká jeho. Jeho příští dívka se bude mít, v jistých ohledech je Jakub skvělej... Teď už ale musím myslet hlavně na sebe.
Musím:
Začít znova jíst ( teď už nějakou dobu jím ráno a večer dvě lžíce psyllia a přes den obvykle tak jeden jogurt a vím, že je to špatně),
Mít zase ráda svoje tělo a líbit se sama sobě (připadám si odporná a nepřitažlivá)
Začít si věřit (všechny moje koníčky byly nudné, špatné, nelíbily se mu a stejně jsem nic z toho, co jsem dělala, neuměla)
Poučit se ze svých chyb (do budoucna si najdu muže, který je stejně zkušený jako já, už nikdy nikdy nechci začátečníka. U Kuby jsem se zamilovala a tenhle svůj požadavek jsem hodila za hlavu, následovala srdce... A utvrdila v tom, že se musím naučit své city krotit a nechat si je pro někoho, kdo o ně stojí a zaslouží si je)
Kubo, jestli to čteš, není ti trapný hledat vysvětlení na internetu, místo toho, abys udělal něco chlapského? Jo aha.... ty seš vlastně ještě kluk, tak to nic. Co já od tebe vlastně čekám...!?
